Fenomén jménem švarcsystém

Publikováno:
19. prosinec 2014
Autor:
  • Tomáš Plešingr

Je to více jak dva roky, co jsme se s Vámi naposled podělili o bližší informace k fenoménu švarcsystém, proto bychom po dlouhé době, v závislosti na nálezu Ústavního soudu, rádi o tomto fenoménu pohovořili a přinesli nejnovější informace z dění za poslední dva roky.

Švarcsystém je výkonem ekonomické činnosti, při které osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), vykonává činnost pro zadavatele, která svými povahovými a formálními znaky naplňuje znaky závislé práce a dochází tak v podstatě k zastírání skutečného pracovněprávního vztahu. A to vše za účelem snížit odvody daní, sociálního a zdravotního pojištění.

Švarcsystém je pojmenován po českém podnikateli, takže někdy používané „poněmčení“ výrazu „Schwarz systém“ je nesprávné. Miroslav Švarc jako jeden z prvních lidí začal využívat daňově výhodné zaměstnávání lidí na jejich živnostenská oprávnění. Po roce 1993, kdy byl tento systém zaměstnávání zakázán, byl Švarc několikrát pokutován. Díky takto vzniklému dluhu (téměř 10 mil. Kč) dostal svojí jinak prosperující firmu do konkurzu. Na konci tisíciletí si odseděl 18 měsíců nepodmíněně.

Abychom byli schopní říct, zda se jedná o švarcsystém či nikoli, je potřeba dobře znát znaky závislé práce. Znaky závislé práce můžeme čerpat z § 2 zákoníku práce:

  • vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
  • práce vykonávána jménem zaměstnavatele,
  • podle pokynů zaměstnavatele,
  • výlučně osobně zaměstnancem,
  • vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
  • na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
  • v pracovní době,
  • na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Není pochyb o tom, že i práce na základě švarcsystému bude vykazovat alespoň nějaké znaky závislé práce.  Nezákonnost tohoto pojetí pracovního vztahu vyplývá i ze zákoníku práce, který v § 3 říká, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Kromě zákoníku práce je o nezákonnosti švarcsystému pojednáváno i v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně v § 5 písm. e) bodu 1: „nelegální prací je výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah“.

Situaci nám komplikuje zákon o zaměstnanosti v § 140, v tomto ustanovení v odstavci 1. písmena c) se píše následující: „právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu dopustí tím, že umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 (viz výše)“. V odstavci 4 téhož ustanovení je psáno, že osobě, která se dopustí tohoto deliktu, bude uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Příjemnou změnou je skutečnost, že z tohoto ustanovení byla s platností od 20. 10. 2014 odstraněna část, která říkala, že minimální výše této sankce je 250 000 Kč. Tato část byla odstraněna nálezem Ústavního soudu.

Ústavní soud za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky zrušil ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“.

Ačkoli uvedený nález Ústavního soudu vycházel z případu zaměstnávání cizinců v rozporu s jejich povolením k pobytu, ústavnost spodní hranice pokuty byla posuzována obecně a její zrušení se tedy týká i případného trestání za švarcsystém.

V průběhu řízení před Ústavním soudem byl dne 22. 7. 2014 ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 136/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další zákony. Bodem 50 čl. 1 části první tohoto zákona došlo s účinností od 1. 1. 2015 k novelizaci napadeného ustanovení, a to tak, že částka 250 000 Kč se nahrazuje částkou 50 000 Kč. Důvodová zpráva zní: „Na základě provedených kontrol a následně vedených správních řízení je možno učinit závěr, že současná minimální výše pokuty (250 000 Kč) překračuje v řadě případů preventivní funkci včetně aspektu zaměřeného na odrazování od nelegálního zaměstnávání. Minimální výše pokuty se tak v těchto případech stává fakticky likvidační a přesahuje tak záměr zákonodárce. Pro zachování cíle sledujícího preventivní, ale i odstrašující účinek se jeví jako užitečné změnit stanovenou minimální výši sankce.“

V každém případě je řešení těchto situací vhodné projednat s odborníky z daňové a právní praxe. Rozhodně není vhodné situace podcenit.

Matěj Nešleha

Mgr. Daniel Macek
daniel@maceklegal.cz

Autor: Tomáš Plešingr