Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – aktuální problémy

Publikováno:
28. červen 2013
Obor:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) v aktuálním znění umožňuje dvě formy, které může občan využít k zapojení do pracovní činnosti:

  1. uzavření pracovní poměr (tj. pracovní smlouvy);
  2. dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti)

U těchto dohod se použije stejná právní úprava jako pro pracovní poměr, s několika výjimkami. Těmi jsou: převedení na jinou práci a přeložení; dočasné přidělení; odstupné; pracovní doba a doba odpočinku; překážky v práci na straně zaměstnance; dovolená; skončení pracovního poměru; odměňování s výjimkou minimální mzdy; cestovní náhrady.

Odborná veřejnost v současné době řeší nejasné otázky i z oblasti těchto dohod. V článku níže nejdůležitější z nich rozebereme.

Doba určitá

Možnost sjednávání doby určité u dohod mimo pracovní poměr, a to maximálně 3x, vždy nejdéle na 3 roky vyplývá z § 77 odst. 2 ZP. Ve výčtu výjimek tohoto ustanovení však není uveden § 39 (Pracovní poměr na dobu určitou), proto není možné podle některých aktuálních výkladů uzavírat dohody mimo pracovní poměr jinak, než jak je uvedeno k uzavírání pracovního poměru, tzn. dle pravidla 3x a dost. Na druhé straně § 75 ZP v nové poslední větě ZP zaměstnavateli ukládá: „V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.“

Soudní judikatura není v současné době k dispozici, proto doporučujeme:

  • dohodu o provedení práce: uzavírat max. na dobu 3 let; uvádět, že výkon práce nepřekročí ročně 300 hodin; sjednat způsob dřívějšího oboustranného ukončení (např. s 3 denní výpovědní lhůtou)
  • dohodu o pracovní činnosti: uzavírat na dobu neurčitou; uvádět, že výkon práce nepřekročí ½ týdenní pracovní doby; platí zákonná výpovědní doba 15 dní (§ 76 odst. 5 ZP) 

Pro oba typy dohod uvádět, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb nebo na výzvu organizace (u DPČ půjde o zaměstnání malého rozsahu)

Výhodou tohoto postupu je mj. i to, že při každé nově uzavřené dohodě mimo pracovní poměr s týmž zaměstnancem nebude muset zaměstnavatel znovu posílat zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)

Dle § 313 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list.

V případě dohody o provedení práce, která nezaložila účast na důchodovém pojištění (odměna do 10 000 CZK vč.), se tato doba nezapočítává do doby pojištění pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydání potvrzení o zaměstnání není rozhodné. Toto se týká také vydání potvrzení u dohody o pracovní činnosti, u které odměna nedosahovala 2 500 CZK a jednalo se tak o zaměstnání malého rozsahu, které nezakládá účast na pojištění.

ZP v § 313 odst. 1 hovoří o povinnosti zaměstnavatele potvrzení o zaměstnání vydat nikoliv o povinnosti jej doručit. Z toho vyplývá, že by zaměstnavatel měl být připraven zaměstnanci potvrzení o zaměstnání kdykoliv vydat, ale není jeho povinností jej doručit. Pokud si tedy zaměstnanec potvrzení o zaměstnání nevyzvedne, nevzniká zde povinnost zaměstnavatele doručit písemnost jinou cestou než osobním předáním.

Jednou ze zákonných náležitostí potvrzení o zaměstnání je také informace, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Srážky ze mzdy

  1. dohody o provedení práce nelze srážky ze mzdy provádět, protože není uvedena v § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném a účinném znění, (dále jen „OSŘ“) – pokud soud nenařídí výkon rozhodnutí z dohody o provedení práce tzv. „přikázáním jiné peněžité pohledávky“ podle § 312 OSŘ. V tomto případě se ale nejedná o srážku ze mzdy a celá odměna z DPP po provedení zákonných odvodů se odesílá exekutorovi či soudu.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

§ 145

 

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

§ 299

  1. srážkamipříjmu zaměstnance jsou pro   účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů   zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu podle § 3 (dále jen srážky   ze mzdy).
  2. jinými příjmy zaměstnance podle odst. 1 jsou
    1. odměz dohody (jak dohoda o pracovní činnosti, tak dohoda o provedení   práce)
    2. námzdy nebo platu
    3. odměza pracovní pohotovost
    4. odstupné,   popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnancisouvislosti se   skončením zaměstnání
    5. peněžitá   plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměv souvislosti se zaměstnáním
    6. odměny podle § 224 odst. 2 ZP:
      1. při životním nebo pracovním jubileu a přprvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro   invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod
      2. za poskytnutí pomoci při předcházení požárůnebo při živelných událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich   následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen   život, zdraví nebo majetek
  1. ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkamimzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny   z dohody o pracovní činnosti (pouze dohoda o PČ), z odměny za   pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstev   územních samosprávních celků a z dávek sociální podpory, které nejsou   vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které   povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytnuty vedle ní, jimiž jsou
    1. námzdy nebo platu
    2. nemocenské
    3. peněžitá pomocmateřství
    4. důchody
    5. stipendia
    6. podporanezaměstnanosti a podpora při   rekvalifikaci
    7. odstupné,   popřípadě obdobná plnění poskytnutásouvislosti se skončením   zaměstnání
    8. peněžitá   plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutásouvislosti se   zaměstnáním
    9. úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová   renta

Srážky podle § 148 odst. 2 ZP

Srážky podle § 276 až § 302 OŠŘ

Průměrný výdělek

Zaměstnavatel je na žádost zaměstnance povinen vydat přílohu potvrzení o zaměstnání, kde je mj. povinným údajem čistý průměrný měsíční výdělek zaměstnance.

Př.: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. 2013 do 16. 4. 2013 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 CZK. V měsíci březnu mu bylo zúčtováno 20 000 CZK, v dubnu 12 500 CZK. Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?

K výpočtu bude nutno použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 CZK. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.

od 1. 3. do 16. 4. se jedná o

47,00   dnů

Průměrný počet kalendářních dnů   v měsíci pro rok 2013

365 /   12 = 30,42 dne

Počet měsíců

47 /   30,42 = 1,55 měsíce

Průměrný počet hodin na jeden   měsíc

260 /   1,55 = 167,74 hodin

Fiktivní týdenní pracovní doba

167,74   / 4,348 = 38,58 hodin

Pravděpodobný hrubý měsíční   výdělek

  1. * 4,348 * 38,58 = 20 968,0 CZK

Zdravotní pojištění

  1. 968   * 13,5 % = 2 831 CZK

(zaměstnanec)   2 831 / 3 = 944 CZK

(zaměstnavatel)   944 * 2= 1 888 CZK

Nemocenské pojištění

(zaměstnanec)   20 968 * 6,5 % = 1 363 CZK

(zaměstnavatel)   20 968 * 25 % = 5 242 CZK

Daňový základ

  1. 968   + 1 888 + 5 242 = 28 098 ≐ 28   100 CZK

Záloha daně 15%

  1. 215 CZK

Pravděpodobný čistý měsíční   výdělek

  1. 968   – 944 – 1 363 – 4 215 = 14 446 CZK

V případě zájmu o konzultaci, týkající se problematiky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsme Vám k dispozici.

Tomáš Mičuta, tomas.micuta@fucik.cz

Autor: Ivan Fučík