Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – aktuální problémy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) v aktuálním znění umožňuje dvě formy, které může občan využít k zapojení do pracovní činnosti:
- uzavření pracovní poměr (tj. pracovní smlouvy);
- dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti)
U těchto dohod se použije stejná právní úprava jako pro pracovní poměr, s několika výjimkami. Těmi jsou: převedení na jinou práci a přeložení; dočasné přidělení; odstupné; pracovní doba a doba odpočinku; překážky v práci na straně zaměstnance; dovolená; skončení pracovního poměru; odměňování s výjimkou minimální mzdy; cestovní náhrady.
Odborná veřejnost v současné době řeší nejasné otázky i z oblasti těchto dohod. V článku níže nejdůležitější z nich rozebereme.
Doba určitá
Možnost sjednávání doby určité u dohod mimo pracovní poměr, a to maximálně 3x, vždy nejdéle na 3 roky vyplývá z § 77 odst. 2 ZP. Ve výčtu výjimek tohoto ustanovení však není uveden § 39 (Pracovní poměr na dobu určitou), proto není možné podle některých aktuálních výkladů uzavírat dohody mimo pracovní poměr jinak, než jak je uvedeno k uzavírání pracovního poměru, tzn. dle pravidla 3x a dost. Na druhé straně § 75 ZP v nové poslední větě ZP zaměstnavateli ukládá: „V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.“
Soudní judikatura není v současné době k dispozici, proto doporučujeme:
- dohodu o provedení práce: uzavírat max. na dobu 3 let; uvádět, že výkon práce nepřekročí ročně 300 hodin; sjednat způsob dřívějšího oboustranného ukončení (např. s 3 denní výpovědní lhůtou)
- dohodu o pracovní činnosti: uzavírat na dobu neurčitou; uvádět, že výkon práce nepřekročí ½ týdenní pracovní doby; platí zákonná výpovědní doba 15 dní (§ 76 odst. 5 ZP)
Pro oba typy dohod uvádět, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb nebo na výzvu organizace (u DPČ půjde o zaměstnání malého rozsahu)
Výhodou tohoto postupu je mj. i to, že při každé nově uzavřené dohodě mimo pracovní poměr s týmž zaměstnancem nebude muset zaměstnavatel znovu posílat zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).
Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
Dle § 313 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list.
V případě dohody o provedení práce, která nezaložila účast na důchodovém pojištění (odměna do 10 000 CZK vč.), se tato doba nezapočítává do doby pojištění pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydání potvrzení o zaměstnání není rozhodné. Toto se týká také vydání potvrzení u dohody o pracovní činnosti, u které odměna nedosahovala 2 500 CZK a jednalo se tak o zaměstnání malého rozsahu, které nezakládá účast na pojištění.
ZP v § 313 odst. 1 hovoří o povinnosti zaměstnavatele potvrzení o zaměstnání vydat nikoliv o povinnosti jej doručit. Z toho vyplývá, že by zaměstnavatel měl být připraven zaměstnanci potvrzení o zaměstnání kdykoliv vydat, ale není jeho povinností jej doručit. Pokud si tedy zaměstnanec potvrzení o zaměstnání nevyzvedne, nevzniká zde povinnost zaměstnavatele doručit písemnost jinou cestou než osobním předáním.
Jednou ze zákonných náležitostí potvrzení o zaměstnání je také informace, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.
Srážky ze mzdy
- dohody o provedení práce nelze srážky ze mzdy provádět, protože není uvedena v § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném a účinném znění, (dále jen „OSŘ“) – pokud soud nenařídí výkon rozhodnutí z dohody o provedení práce tzv. „přikázáním jiné peněžité pohledávky“ podle § 312 OSŘ. V tomto případě se ale nejedná o srážku ze mzdy a celá odměna z DPP po provedení zákonných odvodů se odesílá exekutorovi či soudu.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 145
|
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 299 |
|
|
Srážky podle § 148 odst. 2 ZP |
Srážky podle § 276 až § 302 OŠŘ |
Průměrný výdělek
Zaměstnavatel je na žádost zaměstnance povinen vydat přílohu potvrzení o zaměstnání, kde je mj. povinným údajem čistý průměrný měsíční výdělek zaměstnance.
Př.: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. 2013 do 16. 4. 2013 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 CZK. V měsíci březnu mu bylo zúčtováno 20 000 CZK, v dubnu 12 500 CZK. Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?
K výpočtu bude nutno použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 CZK. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.
od 1. 3. do 16. 4. se jedná o |
47,00 dnů |
Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci pro rok 2013 |
365 / 12 = 30,42 dne |
Počet měsíců |
47 / 30,42 = 1,55 měsíce |
Průměrný počet hodin na jeden měsíc |
260 / 1,55 = 167,74 hodin |
Fiktivní týdenní pracovní doba |
167,74 / 4,348 = 38,58 hodin |
Pravděpodobný hrubý měsíční výdělek |
|
Zdravotní pojištění |
(zaměstnanec) 2 831 / 3 = 944 CZK (zaměstnavatel) 944 * 2= 1 888 CZK |
Nemocenské pojištění |
(zaměstnanec) 20 968 * 6,5 % = 1 363 CZK (zaměstnavatel) 20 968 * 25 % = 5 242 CZK |
Daňový základ |
|
Záloha daně 15% |
|
Pravděpodobný čistý měsíční výdělek |
|
V případě zájmu o konzultaci, týkající se problematiky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsme Vám k dispozici.
Tomáš Mičuta, tomas.micuta@fucik.cz