Dlouho plánovaná novela zákona o dani z nemovitostí
Celý příběh začal v říjnu roku 2010, kdy byla Sněmovně Parlamentu ČR předložena k projednání novela zákona o dani z nemovitostí, která původně měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2011. Datum účinnosti byl nakonec odložen a schvalovací proces pokračuje dodnes. V květnu 2011 byla tato novela schválena poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení a postoupena do senátu, kde byl její návrh projednán 9. 6. 2011 na 9. schůzi Senátu. Senát však její znění neschválil a s pozměňovacími návrhy ji vrátil zpět do sněmovny. O co v této novele jde si popíšeme v následujících řádcích.
Dlouho očekávaná novela zákona o dani z nemovitostí má za cíl odstranit výkladové nejasnosti a zdroje sporů mezi daňovou správou a poplatníky daně z nemovitostí v oblasti tzv. plošných staveb, respektive zpevněných ploch pozemků. Plošnou stavbou se rozumí stavba bez svislé nosné konstrukce, typickými představiteli těchto staveb jsou stavby komunikací, parkovišť, manipulačních ploch a obdobných ploch uvnitř výrobních areálů.
Podle aktuálně platného a účinného znění zákona o dani z nemovitostí může být plošná stavba buď předmětem daně ze staveb, nebo je předmětem daně z pozemků. Aby byla plošná stavba podle současné dikce zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb, musí se jednat o stavbu nemovitou ve smyslu § 119 občanského zákoníku, musí se jednat o stavbu, která je samostatnou věcí, způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů. Pokud plošná stavba tyto charakteristiky nesplní a je stavbou pouze ve smyslu stavebně právním, která není ve smyslu občanského práva samostatnou věcí (je součástí pozemku), potom taková stavba není předmětem daně ze staveb a pozemek, na němž je umístěna (jehož je součástí) je předmětem daně z pozemků.
Pro určení, které dani bude plošná stavba podléhat, je nutné posoudit, zda se jedná o stavbu nemovitou (stavbu spojenou se zemí pevným základem) či ne. Toto posouzení je poměrně problematické a ani nejednoznačná a v čase proměnlivá judikatura soudů v této oblasti jej neulehčuje.
Přitom je to právě rozhodnutí o charakteru stavby, které má významné dopady do výše daně z nemovitostí. Pokud jde v případě plošné stavby o nemovitou stavbu a je předmětem daně ze staveb, pak se podle druhu podnikání, ke kterému je využívána, uplatní sazba daně v rozmezí od 2 do 10 Kč za každý 1m2zastavěné plochy, případně dále násobená koeficientem 1,5, pokud byl obcí stanoven. Pokud je součástí pozemku, je předmětem daně z pozemků a uplatní se sazba daně ve výši 0,2 Kč za každý 1m2 plochy. V případě plošné stavby např. o výměře 1 000 m2 může být rozdíl na dani z nemovitostí až ve výši 14 800 Kč.
Zmiňovaná novela zákona o dani z nemovitostí obsahuje úpravu, podle které by plošné stavby byly nadále pouze předmětem daně z pozemků (výslovně se uvádí, že stavby zpevněných ploch pozemků nejsou předmětem daně ze staveb). Nově se zde definuje pojem zpevněná plocha pozemku, stanoví se postup pro případ, kdy je zpevněná plocha pozemku používána pro více druhů podnikatelské činnosti a stanoví se sazby daně pro zpevněnou plochu pozemku.
Pro účely zákona o dani z nemovitostí se zpevněnou plochou pozemku bude rozumět pozemek, nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou (podle stavebního zákona) bez svislé nosné konstrukce.
Slouží-li zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se sazba daně platná pro použití zpevněné plochy pro ostatní podnikatelskou činnost (jedná se o vyšší sazbu).
Sazby daně pro zpevněné plochy pozemků se navrhují dle aktuálního pozměňovacího návrhu senátu ve výši:
2 Kč za m2(v původním návrhu schváleném sněmovnou 1 Kč za m2) v případě, že zpevněná plocha pozemku je využívána pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství.
6 Kč za m2(v původním návrhu schváleném sněmovnou 5 Kč za m2) v případě, že zpevněná plocha pozemku je využívána pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost.
Navrhovaná novela by měla vstoupit v účinnost od 1. 1. 2012. Jak nakonec schvalování dopadne? Bude snížení daňové zátěže pro podnikatelskou sféru významné? Celý proces schvalování pro Vás budeme i nadále sledovat a informovat Vás o dalším vývoji.
V případě jakýchkoliv dotazů k dané oblasti se na nás prosím obraťte.