Den daňové svobody

Publikováno:
23. červen 2014
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

Všichni žijeme v moderním státním uskupení a dobře víme, že náš stát potřebuje k fungování více než jen líbivá slova zvolených politiků. Povinnost plnit veřejné rozpočty tudíž dopadá na každého z nás a právě na tento fakt se snaží den daňové svobody upozornit.

V roce 1948 přišel floridský podnikatel Dallas Hostetler se zajímavou koncepcí, která předpokládá, že každý z nás odvádí od začátku roku celý svůj výdělek do veřejných rozpočtů („pracuje na stát“). Den daňové svobody je potom pomyslným momentem, kdy dojde k naplnění těchto rozpočtů a my začneme „pracovat na sebe“ a hromadit bohatství pro svou potřebu.

A kdy že nastává tato pomyslná hranice značící plnou státní pokladnu? V Česku je to letos 10. června, což je o den dříve než loni („na stát“ tedy pracujeme celých 160 dní). Pro zajímavost lidé v Jižní Koreji vydělávají pro vlastní potřebu už od 22. dubna, což Jihokorejce již tradičně staví do vedoucí pozice žebříčku. Z evropských zemí si potom nejlépe stojí Švýcarsko (4. května). O něco níže bychom potom hledali například Polsko (5. června), nebo Německo (13. června). Nejpozději si tento „svátek“ oslaví v Dánsku, a to až 30. července. V porovnání se světem si tedy Češi (10. června) nestojí špatně.

Asi správně tušíte, že stanovení termínu dne daňové svobody není výsledkem pouhého odhadu. Zajímavé přitom je, že neexistuje jednotná metodika jeho výpočtu. Zatímco v USA se jedná o podíl veškerých daní na celkových příjmech obyvatel, u nás jej Liberální institut každoročně stanoví jako podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.

V současné době sledujeme u nás i ve světě trend posouvání dne daňové svobody blíže k Novému roku. Tento trend je mimo jiné ovlivněn i snahou států zamezit nadměrnému plýtvání veřejnými zdroji a krácením vládních výdajů.

Autor: Tomáš Plešingr