Prezident podle očekávání podepsal dne 6. 11. 2014 novelu zákona, kterou se mění zákon o daních z příjmů, a další související zákony. Legislativní proces projednání návrhu novely tak byl ukončen a v tomto okamžiku se již pouze čeká na uveřejnění ve Sbírce zákonů. Účinnost novela nabude počínaje rokem 2015, nicméně přechodná ustanovení umožňují plátcům některá nařízení použít i na aktuální zdaňovací období 2014.

Hlavním argumentem pro vypracování novely s ohledem na důvodovou zprávu byla potřeba zpřesnit některá ustanovení, která byla do daňových zákonů zaimplementována v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (např. svěřenské fondy), dále zapracování záměrů vyplývajících z Programového prohlášení vlády (např. zvýšení daňového zvýhodnění na další dítě nebo omezení výdajových paušálních výdajů aj.) a v neposlední řadě existence platného zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který měl nabýt účinnosti k 1. 1. 2015, avšak díky daňovým změnám v souvislosti s rekodifikací by to bylo v jeho tehdejší podobě takřka nemožné.

Vybrané novinky v daních z příjmů

Novela obsahuje přibližně 300 bodů jednotlivých změn zákona o daních z příjmů.

Jelikož jsme se již v jednom předchozích čísel našeho newsletteru daňovými změnami pro rok 2015 zabývali, připomeneme tak pouze pár schválených změn.

U fyzických osob:

• v případě uplatnění solidárního zvýšení daně u záloh ze závislé činnosti odpadá povinnost podání daňového přiznání, nedosáhnul-li daňový poplatník 48 násobku průměrné mzdy,
• lze uplatnit osvobození nepeněžních plnění z bezúročné půjčky plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele do úhrnné výše 300 000 Kč nesplacených zůstatků z těchto půjček (jistin),
• majetkový prospěch z bezúročných půjček, při výpůjčce či výprose bude osvobozen, pokud v úhrnu příjmy z tohoto prospěchu nepřesáhnou za zdaňovací období 100 tis. Kč,
• navrací se zpět základní sleva na poplatníka starobním důchodům pobírajícím příjem dle § 6 či § 7 ZDP a současně starobní důchod (a to i zpětně za rok 2013),
• zvyšuje se daňová sleva na druhé a třetí dítě o 2 400 Kč resp. o 3 600 Kč ročně,
• nově se zavádí daňová sleva za umístěné dítě v předškolním zařízení, a to až do výše minimální mzdy
• dochází k zavedení oznamovací povinnosti u osvobozených příjmů převyšujících částku 5 mil. Kč a současně pokud se nejedná o příjmy, u kterých si může správce požadované údaje zjistit z dostupných rejstříků a evidencí,
• omezení paušálních výdajů ve stanovení maximálně uplatnitelné absolutní výše.

U právnických osob:

• majetkový prospěch z bezúročných půjček, při výpůjčce či výprose bude osvobozen, pokud v úhrnu příjmy z tohoto prospěchu nepřesáhnou za zdaňovací období 100 tis. Kč,
• základ daně se zvyšuje o neuhrazené závazky více než 30 měsíců po splatnosti (doposud upravená norma udává 36 měsíců po splatnosti),
• zákonné opravné položky k nepromlčeným pohledávkám lze tvořit v plné tj. 100% výši za předpokladu, že již uplynulo více ne 30 měsíců po jejich splatnosti (doposud účinná norma udává 36 měsíců po splatnosti).

Analýza dopadu změny paušálních výdajů

Na tomto místě bychom se rádi trochu detailněji zaměřili na změnu při uplatňování paušálních výdajů.

Omezení absolutní výše paušálních výdajů bude od roku 2015 rozšířeno i na řemeslné a volné živnosti a zemědělské podnikání. Zákonodárce tak navázal na již zavedené limity u činností spadajících do 40% resp. 30% paušální sazby. Konkrétně se jedná o uplatnění maximální částky 1 600 tis. Kč u 80% paušálu a 1 200 tis Kč u 60% paušálu. U všech paušálních výdajů tak bude umožněn maximální odpočet z mezního příjmu ve výši 2 mil Kč. Což na první pohled může značit snahu zákonodárce zajistit rovný přístup v případě omezení paušálních výdajů u všech daňových subjektů.

K zamyšlení je tak zdánlivá koncepčnost, kterou se zákonodárce snažil nastavit. Neboť při uvážení odlišnosti ve výši marží a výdajů na vstupu u jednotlivých samostatných činností. Příkladem lze uvést porovnání u činnosti řemeslného podnikání, u kterých lze očekávat nižší marži s vyššími výdaji na vstupu s činností svobodného povolání (např. daňového poradce, advokáta), kde lze naopak předpokládat vyšší marži a nižší výdaje na vstupu. Tuto odlišnost zákonodárce již v minulosti zohlednil nastavením různých sazeb paušálních výdajů.

Od roku 2015 však bude tato specifičnost různých typů samostatných činností respektována do částky 2 mil. příjmů, nad tuto hranici mezního příjmu budou jednotlivé činnosti položeny na roveň.

To daňový subjekt uplatňující 80% paušální výdaj v případě překročení hranice mezního příjmu 2 mil. Kč, postihne v relativně vyšším snížení čisté marže (po zdanění) oproti daňovým subjektům uplatňující 40% paušální výdaj.

Výše uvedená úvaha vychází z předpokladu, že daňové subjekty uplatňující 80% paušální výdaj disponují 20 % marží, zatímco daňové subjekty se 40 % paušálním výdajem s marží 60%.

V dalších číslech našeho newsletteru se budeme vybranými daňovými změnami zabývat detailněji.