V tomto čísle newsletteru jsme pro vás připravili poslední část našeho článku věnujícím se daňovým novinkám na Slovensku. Podíváme se na některá další ustanovení zákona o dani z příjmů a dále se podíváme, jaké změny nastanou v souvislosti s novelou zákona o dani z přidané hodnoty se zvláštním zřetelem na institut jednotného kontaktního místa a rozšířením tržeb, na které se vztahuje povinnost jejich registrace (evidence) prostřednictvím elektronické evidence tržeb.

Zásoby po exspiraci

Po letech různých přístupů a názorů k posuzování daňové uznatelnosti exspirovaných zásob zákon jednoznačně stanovuje, že vyřazení takovýchto zásob je nedaňovým nákladem, pokud poplatník neprokáže, že před vypršením doby použitelnosti nevykonal všechna možná opatření k podpoře jejich prodeje, například snižováním ceny, bezúplatným odevzdáním do potravinové banky anebo likvidací léků na předpis, při kterých není možné snižovat cenu. U zásob, které nemají stanoven datum exspirace, je potřebné prokázat příjem z jejich prodeje, jinak je pořizovací cena daňově neuznatelným nákladem.

Pravidla nízké kapitalizace

Tímto pravidlem se opět po deseti letech zavádí limit pro maximální výši daňově uznatelných úroků z úvěrů a zápůjček (dříve půjček) účtovaných do nákladů, poskytovaných mezi spojenými právnickými osobami (zahraničními i tuzemskými). Tyto úroky bude možné považovat za daňově uznatelný náklad maximálně do výše 25% zisku před zaúčtováním odpisů, úroků a daní.

Služby poskytnuté zahraničními osobami

Dojde ke zrušení plošného zdaňování služeb poskytnutých zahraničními osobami ze států, se kterými nemá Slovensko uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Před rokem bylo, ve snaze zamezit daňovým únikům do daňových rájů, zahrnuto do zákona ustanovení, které zavádělo plošné zdanění 35% sazbou srážkové daně všech služeb hrazených do tzv. bezesmluvních států, tj. do států, se kterými nemá Slovensko uzavřené mezinárodní smlouvy. Šlo o všechny služby bez ohledu na to, kde byly poskytnuty (do té doby platilo zdanění pouze těch služeb, které byly poskytnuty na území Slovenska).

Toto ustanovení se však ukázalo jako nevhodné a ve značných případech neaplikovatelné. Jeho znění přikazovalo například – při pracovní cestě podnikatele nebo jeho zaměstnance do bezesmluvního státu (např. Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Thajsko) srazit 35% daň při úhradě za hotel, parkovné, v restauraci a odvést ji slovenskému správci daně, což bylo mnohdy nemožné uskutečnit. Pro cestovní kanceláře se toto ustanovení dokonce ukázalo jako likvidační, neboť podle tohoto ustanovení měly cestovní kanceláře při platbě za ubytování a služby v exotických krajinách srážet 35% daň. Asi těžko si dokážeme představit, že by zahraniční dodavatel služeb akceptoval úhradu jen ve výši 65 %. Po dlouhých diskuzích a připomínkách ze strany daňových poradců a právníků zákonodárce toto ustanovení upravil a to tak, že se vztahuje jen na služby poskytnuté na území Slovenska (vracíme se tedy do stavu předcházejícího roku).

Další omezení ve zkratce

Tabákové výrobky a alkoholické nápoje poskytnuté jako dárky nebudou daňově uznatelnými, a to ani do výše 17 €/kus. Pravidlo platí pro všechny poplatníky vyjma poplatníků, jejichž hlavním předmětem podnikání je výroba těchto produktů (na pouhé distributory těchto výrobků se výjimka nevztahuje). Jako daňově uznatelný náklad ve formě dárku bude možné považovat pouze víno v hodnotě, která nepřevýší 17 €/kus, maximálně však do výše 5 % základu daně.

Smluvní pokuty a úroky sjednané mezi odběratelem a dodavatelem jsou od 1. 1. 2015 daňově uznatelné, to může mít nepříjemný dopad na firmy, kde se pokuty pohybují ve vyšších hodnotách (například stavebnictví).

Daňová uznatelnost zmařených investic byla taktéž několik let diskutovanou záležitostí. Nově bude možné zahrnout tyto náklady do základu daně postupně po dobu 36 měsíců od okamžiku rozhodnutí o zrušení investice.

Po deseti letech se povinnost dodržování tržních cen (tedy obvyklých) rozšiřuje ze zahraničních spojených osob i na ty tuzemské. Tzv. dokumentace transferových cen se tak nebude týkat jen zahraničních osob, ale i tuzemských. Nejčastěji se vyskytující případ mezi tuzemskými spojenými osobami – úvěry a zápůjčky poskytnuté společníkem do své vlastní firmy - by tak měly být vždy úročené a společník by měl úrok zahnout do svého daňového přiznání.

Zákon o dani z přidané hodnoty

Poměrné výraznou změnou prochází zdaňování elektronických služeb (poskytování webových stránek, hostování na webových stránkách, používání programů na dálku, dodání softwaru, obrázků, hudby, vzdělávání na dálku apod.), pokud jsou dodávané občanovi jako konečnému spotřebiteli. V současné době se místo plnění určuje jako místo sídla dodavatele služby a to v souladu se směrnicí Evropské Unie, tzn., že DPH se odvádí ve státě sídla poskytovatele služby. Od 1. 1. 2015 platí, že místem plnění služby je stát, kde se nachází bydliště konečného spotřebitele. V praxi to pro poskytovatele těchto služeb znamená, že musí odvést DPH ve státě, kde má příjemce služby svoje bydliště. Například faktura za stahování internetových aplikací švédským občanem z webu slovenského podnikatele obsahuje do 31. 12. 2014 slovenskou daň, avšak od 1. 1. 2015 už musí obsahovat švédskou daň.

Podnikatelé mají dvě možnosti, jak DPH ve státě skutečné spotřeby produktu vypořádat. Mohou se zaregistrovat ve státě bydliště příjemce služby a vypořádávat daň přímo s tamějším správcem daně nebo využijí zjednodušený režim jednotného kontaktního místa (tzv. Mini One Stop Shop – „MOSS“).

Režim jednotného kontaktního místa znamená, že daň se bude vypořádávat prostřednictvím tuzemského správce daně, k čemuž bude potřebná samostatná registrace a podávání přiznání, přes které se vyčíslí daň v jednotlivých státech. Poskytovatel služeb však musí již dopředu myslet na nastavení svého informačního systému, například na různou formu faktur a uvedených sazeb DPH podle místa spotřeby služby.

Tento režim bude od nového roku platit i pro telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání. V současnosti je na stránkách slovenského finančního ředitelství uveřejněný poměrně podrobný materiál k této problematice včetně nároků jednotlivých států na obsah faktury a sazeb DPH v jednotlivých státech.

Dále se od nového roku rozšiřuje okruh činností, při kterých je povinnost využívat při tržbách v hotovosti elektronickou registrační pokladnu. Nově se úprava vztahuje na právní služby, architektonické služby, inženýrské činnost a související technické poradenství, lékařské a zubní praxe, cestovní agentury a kanceláře, reklamní agentury, veterináři, účetnictví atd. Nově se zavádí institut tzv. „virtuální registrační pokladny“, která bude bezplatně přístupná přes internet na webových stránkách Finančního ředitelství Slovenské republiky, a to po registraci u správce daně. Počet pokladních dokladů však nesmí přesáhnout měsíčně 1 000.

Poslední změna, o kterou se s Vámi v tomto článku podělíme, je změna sazeb pro tuzemské pracovní cesty a minimální hodnota stravenky. Na konci října byly publikovány v Opatření MPSVR SR č. 296/2014 nové sazby stravného při tuzemské pracovní cestě a to v následujících hodnotách:

• 4,20 € pro pracovní cestu od 5 do 12 hodin,
• 6,30 € pro pracovní cestu od 12 do 18 hodin,
• 9,80 € pro pracovní cestu nad 18 hodin.

Uvedená změna má dopad na minimální hodnotu stravenky, která od 1. 11. 2014 činí 3,15 €.