Daňová kontrola - povinnosti a práva správce daně vs. povinnosti a práva daňového subjektu
Daňový řád, podobně jako dříve platný Zákon o správě daní a poplatků, určuje celou řadu povinností, které má daňový subjekt v případě, že správce daně zahájil a provádí daňovou kontrolu. V rámci novely daňového řádu platného od roku 2011 nedošlo sice k zásadní změně v ustanoveních o daňové kontrole, nicméně byly změněny některé „maličkosti“, které mohou mít zásadní vliv při určování, zda je postup správce daně v mezích nebo mimo meze zákona. Lze předpokládat, že pracovníci kontrolních oddělení jsou řádně vyškoleni a znají svá práva a povinnosti, nicméně určitě neškodí, pokud stejnou znalost prokáže i daňový subjekt. Některá pochybení správce daně při provádění daňové kontroly mohou vést k její nezákonnosti a tím i k neplatnosti následně vyměřených daňových doměrků.
Opakování daňové kontroly
Daňový řád nově vymezil tzv. předmět daňové kontroly a její rozsah. Umožnil správci daně rozšiřování i zužování rozsahu daňové kontroly, jasně vymezil, že daňová kontrola je postupem při správě daní. Daňová kontrola je tedy procesem upraveným zákonem, jehož výsledkem není samotné rozhodnutí, ale jehož výsledkem sestavení, předání a podpis zprávy o daňové kontrole. Obsah zprávy o daňové kontrole je stanoven zákonem a je samozřejmě, tak jak to bylo i v případě zákona o správě daní a poplatků, umožněno daňovému poplatníkovi, se ke zprávě o daňové kontrole v přiměřené lhůtě vyjádřit. Daňová kontrola je tedy postupem kontrolním a jejím obsahem je shromažďování, provádění a hodnocení důkazních prostředků. Zpráva z daňové kontroly je pak sama důkazním prostředkem. Stanovení předmětu i rozsahu kontroly je důležité pro případnou možnost opakování kontroly. Správce daně může vyměřit rozsah daňové kontroly poměrně úzce a v budoucnu pak kontrolovat ty oblasti, které v první kontrole nekontroloval. Daňový řád nově výslovně vymezuje podmínky pro opakování daňové kontroly.
Zahájení daňové kontroly
Daňový řád nově vymezuje okamžik, kdy je daňová kontrola zahájena. Zahájení daňové kontroly je důležité např. z pohledu přerušení běhu lhůty pro stanovení daně, pro možnost podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, neboť takové není možné podat v průběhu trvání daňové kontroly. Daňová kontrola se považuje za zahájenou v okamžiku, kdy jsou splněny dvě podmínky, a to:
- správce daně sdělí právním úkonem daňovému subjektu rozsah a předmět daňové kontroly a zároveň
- správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zajištění a stanovení daně.
Zahájení daňové kontroly v daňovém řádu navazuje na četnou judikaturu v minulosti. Určité pochybnosti budou vznikat při hodnocení kontrolních úkonů správce daně, které jsou podmínkou zahájení daňové kontroly. Správce daně musí začít prověřovat skutečnosti, což znamená, že v praxi budou daňové kontroly pravděpodobně zahajovány tak, že správce daně oznámí úmysl, předmět a rozsah, sdělí, popř. se dohodne s daňovým subjektem na místu, kde je nutné připravit požadované podklady a den, kdy se přijde na tyto podklady podívat a zahájí s daňovým subjektem řízení, bude považován za den daňové kontroly.
Průběh daňové kontroly
Správce daně v průběhu daňové kontroly musí postupovat v souladu se základními zásadami daňového řízení, jedná se o zásadu spolupráce, zásadu rychlosti, zásadu hospodárnosti, zásadu volného hodnocení důkazů…
Práva daňového subjektu
Daňový subjekt může v průběhu daňové kontroly uplatňovat celou řadu práv. Jako např. právo podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně, právo klást otázky svědkům, právo vyjádřit se před dokončením daňové kontroly k výsledkům uvedeným ve zprávě, právo být přítomen při jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti, právo v průběhu daňové kontroly předkládat důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, právo vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně…
Zpráva o daňové kontrole
Správce daně po ukončení daňové kontroly sepisuje zprávu o daňové kontrole, která je důkazním prostředkem, ve kterém v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů musí pečlivě zhodnotit důkazy. Důkazy hodnotí podle své úvahy a posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž musí přihlížet ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Při posuzování musí určit, které skutečnosti poukazuje za prokázané, které nikoliv a na základě kterých důkazních prostředků. Pokud postupuje v souladu se zákonem, musí posoudit všechny důkazy a pokud některé důkazy nebere ve svých závěrech v úvahu, musí toto podle zásad daňového řízení zdůvodnit.
Kdy si přizvat na pomoc daňového poradce?
Daňová kontrola je procesem, kde na jedné straně stojí vyškolení státní úředníci, kteří by měli znát veškerá svá práva a povinnosti a na druhé straně stojí daňový subjekt, který pokud není daňovým subjektem a není specialistou na daňový řád, bude jen těžko schopen využít všechny svá práva, které mu v rámci daňové kontroly zákon dává k dispozici. Je pak samozřejmě na zvážení daňového subjektu, v konkrétní situaci, zda si vezme na pomoc daňového poradce či se pustí do daňové kontroly sám.
Ze zkušenosti mohu doporučit, že daňový poradce se vyplácí v okamžiku, kdy zjistíte, že správce daně začíná mít odlišný názor od Vámi předkládaného daňového tvrzení a vyzve, že Vám chce doměřit daň.
Takže přeji pevné nervy a hodně štěstí při budoucích kontrolách správců daně.