Daň z nemovitých věcí – zpevněné plochy a jejich užití k podnikání

Publikováno:
13. leden 2017
Autor:
  • Petra Vaněčková
Obor:

I když rok 2017 nepřináší z pohledu daně z nemovitých věcí žádné velké změny, měli by mít podnikatelé i přesto oči otevřené.

Důvodem je skutečnost, že s výkladem některých pojmů bývá v praxi problém a podnikatel je potom postaven před nesnadný úkol, jak jeho stav správně zohlednit v rámci daňového přiznání. Jedním z problematických okruhů je také správné vymezení zpevněné plochy pozemku, a to ve vztahu k jejímu užití v rámci podnikatelské činnosti.

Nejedná se přitom jen o věc technickou, ale mající také dopad do výše daňové povinnosti. Důvodem je skutečnost, že pokud je zpevněná plocha pozemku užívána k podnikání nebo v souvislosti s ním, je sazba daně v případě podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice, zemědělské výrobě mimo prvovýrobu a v rámci ostatních druhů podnikání 5 Kč/m2, pro zemědělskou prvovýrobu a lesní a vodní hospodářství 1 Kč/m2. Pokud by však k podnikání nebo v souvislosti s ním plocha užívána nebyla, byla by zdaňována sazbou 0,20 Kč/ m2, jako zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní stavba.

Poslední novelou účinnou od roku 2016 se pojem „zpevněná plocha“, doplnil o některé další stavby, které jsou stavbami podle stavebního zákona, mají svislou nosnou konstrukci, ale nejsou zdanitelnou stavbou. Jde o stavby bazénů a nádrží. V praxi vznikaly otázky, jak zdanit například plochu bazénu vybudovaného u rodinného domu, jehož část podnikatel využívá k podnikání (má zde například umístěnou kancelář). Finanční správa se k dané problematice vyjádřila tak, že zpevněnou plochou pozemku užívanou v souvislosti s podnikáním se rozumí zpevněná plocha pozemku, na které není podnikání provozováno, ale danou plochu nelze využít jinak, než právě v souvislosti s tímto podnikáním (může se jednat například o parkoviště společnosti, které je určeno pro zaměstnance nebo klienty). S ohledem na uvedené by tak bazén zmíněný v  příkladu měl být zdaněn jako „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, a to podle toho, jak je příslušný pozemek evidovaný v katastru nemovitostí.

Dalším problematickým bodem, který se v praxi ve vztahu ke zdaňování zpevněných ploch může objevit, jsou parkoviště u dnes hojně se vyskytujících obchodních center. Dle finanční správy je při zdaňování těchto ploch zapotřebí vycházet z jejich účelu a režimu využívání. Pokud parkoviště slouží veřejnosti bez omezení na určité osoby/uživatele (jakými například mohou být dodavatel, zaměstnanec apod.), měla by být posouzena jako parkoviště veřejná v souladu s § 12, odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, tj. jako plocha stavebně a místně určená ke stání silničního motorového vozidla. Stejnou optikou by měly být posuzovány zpevněné plochy a komunikace u čerpacích stanic pohonných hmot, tj. komunikace a parkovací plochy určené pro veřejnost. Tyto plochy by v souladu s jejich vyhodnocením měly podléhat osvobození ve smyslu § 4, odst. 1, písm. o) zákona o dani z nemovitých věcí. Dle tohoto písmene jsou osvobozeny pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě.

Pozor ale na obdobné zpevněné plochy pozemků, které nejsou přístupné veřejnosti a slouží např. jako skladová plocha, nebo komunikace u obchodního centra nebo čerpací stanice. Tyto by měly být v souladu s výkladem finanční správy zdaňovány jako zpevněná plocha sloužící k podnikání s odpovídající sazbou daně.

Zpracovali: Zuzana Tregnerová, Jan Tahal

Autor: Petra Vaněčková