Co nového můžeme očekávat v oblasti nemovitostí? – III. díl

Publikováno:
12. březen 2014
Autor:
  • Milan Pašek

Již v předchozích dvou dílech našeho seriálu jsme vás informovali o novinkách týkajících se nemovitých věcí z pohledu nového občanského zákoníku a posléze i z hlediska DPH. V dnešním, již třetím díle bychom se chtěli věnovat novinkám v oblasti nemovitých věcí z pohledu novely zákona o účetnictví a novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen vyhláška).

Stavba jako součást pozemku

V minulých dílech jsme se dozvěděli, že z právního hlediska se stavba stává součástí pozemku. Tato novinka byla promítnuta i do účetnictví. Dle účetních předpisů pozemky neobsahují součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se v samostatných položkách, jako jsou například stavby. Proto zůstává i nadále pravidlem vedení oddělené evidence pozemků a staveb.

Technické zhodnocení dlouhodobého majetku

Další novinkou v oblasti účetnictví je doplnění odstavce k technickému zhodnocení do účetních předpisů mimo odkaz na ustanovení zákona o daních z příjmů. Textace definice technického zhodnocení podle vyhlášky odpovídá původnímu vymezení dle daní. Byla zde však změněna hranice ocenění, která doposud vycházela jen ze zákona o daních z příjmů a byla stanovena fixně pro hmotný i nehmotný majetek na 40 tis. Kč.

Za technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, samostatných movitých věcí a souborů samostatných movitých věcí jsou podle vyhlášky považovány zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro tyto položky. V případě, že účetní jednotka má ve své vnitřní směrnici stanovenu hranici pro dlouhodobý nehmotný majetek např. 30 tis. Kč, bude tato hranice platit pro technické zhodnocení nehmotného majetku.

Hranice pro technické zhodnocení u staveb je stanovena tak, že vynaložené náklady dosáhnou významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pro stavby bude tedy účetní jednotka vycházet z principu významnosti.

Právo stavby

V novele vyhlášky se setkáváme i s nově zavedeným pojmem z nového občanského zákoníku, a to „právo stavby". Podstatou práva stavby je zatížení cizího pozemku stavbou osoby, které právo přísluší (tzv. stavebník) a má k tomu patřičné oprávnění zrealizovat na tomto pozemku, či pod ním, stavbu, na omezenou dobu v délce 99 let s možností prodloužení. Doposud daná situace rozdílných vlastníků pozemků a nemovitostí byla řešena formou odkupu či pronájmu pozemku nebo zatížením pozemku věcným břemenem. Jedná se o novou alternativu dočasného oddělení stavby od pozemku.

Bližšímu vymezení právu stavbu včetně vykazování, oceňování a daňových dopadů se budeme pro jejich složitost věnovat v samostatném článku.

V případě vašeho zájmu o konzultaci v této oblasti jsme vám k dispozici.

Mgr. Jitka Pešičková
jitka.pesickova@fucik.cz

Autor: Milan Pašek