Cizinci, máte v pořádku daně?

Publikováno:
7. březen 2012
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Dne 2. dubna uplyne lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 (dále jen „daňové přiznání“). Do tohoto data je nutné podat daňové přiznání, a to buď přímo na příslušném finančním úřadu nebo jej odeslat prostřednictvím pošty. Pokud daňové přiznání připravuje daňový poradce, je nutné do tohoto dne finančnímu úřadu předložit jemu udělenou plnou moc, na základě které se lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje do 2. července 2012. Pokud má poplatník příjmy i ze zahraničí, má dále možnost požádat finanční úřad o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, a to až do 1. listopadu 2012.

Cílem tohoto článku je připomenout, že povinnost podat daňové přiznání a zdanit své příjmy v České republice (dále jen „ČR“) mohou mít i cizinci, kteří zde pracují, podnikají nebo mají jiné zdanitelné příjmy. Proto jim doporučujeme ověřit, zda správně vyhodnotili, příp. s daňovým poradcem konzultovali, svou situaci z pohledu českého zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a kde je nutné rovněž z pohledu příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“).

Daňové přiznání v ČR má povinnost podat fyzická osoba, která:

  • dosáhla ročních příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů, nejsou od daně osvobozeny a rovněž z nich není daň vybírána srážkou, přesahujících 15 tis. Kč.
  • měla příjmy ze závislé činnosti a od více zaměstnavatelů souběžně, příp. od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, ale u některého z nich nepodepsala tzv. prohlášení k dani („růžový formulář“) a tento příjem nepodléhal pouze srážkové dani;
  • měla příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů a u všech podepsala tzv. prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období, ale její ostatní zdanitelné příjmy převýšily částku 6 tis. Kč;
  • vykázala záporný základ daně, resp. daňovou ztrátu z podnikání nebo z pronájmu;
  • uplatňuje nezdanitelnou část základu daně z titulu poskytnutí daru do zahraničí (a to i když se jedná o osobu, která má pouze příjmy ze závislé činnosti);
  • obdržela příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které nebyly zdaněny v období, ve kterém byly zúčtovány.

Daňové přiznání v ČR má možnost podat fyzická osoba, pro kterou je to výhodné a to zejména z důvodu uplatnění odčitatelných položek od základu daně, slev na dani a rovněž daňového zvýhodnění na vyživované dítě/děti či vynaložených výdajů k dosažení, udržení a zajištění některých příjmů (podrobněji dále).

Daňové rezidentství

U některých poplatníků, ať už cizinců či občanů ČR, jimž plynou příjmy ze zahraničí, si může činit nárok na zdanění příjmů více států. Pro správné určení rozsahu zdanění jejich příjmů v jednotlivých státech je pak stěžejní posouzení tzv. daňového rezidentství, které se vždy určuje za kalendářní rok. Pro tento případ má ČR s většinou světových ekonomik uzavřeny SZDZ, ve kterých jsou vymezeny pravidla pro určení daňového rezidentství, postupy u jednotlivých druhů příjmu a metody zamezující dvojímu zdanění téhož příjmu. Tyto smlouvy jsou nadřazené domácím legislativám.

Daňový rezident ČR

(i) Dle českého ZDP je fyzická osoba považována za českého daňového rezidenta, pokud:

a) má buď trvalé bydliště v ČR (ve smyslu místa bydliště, kde se zamýšlí zdržovat nastálo);

a/nebo

b) stráví v ČR 183 dní nebo více v kalendářním roce (tj. má obvyklé bydliště v ČR).

(ii) Pokud by byla fyzická osoba považována za daňového rezidenta také v jiném státě na základě lokální legislativy, určuje se konečný statut daňového rezidenství (tzv. “daňový domicil”) v souladu se SZDZ uzavřenou mezi příslušnými státy.

(iii) Modelová daňová smlouva OECD a také většina SZDZ stanoví tato všeobecná pravidla pro určení daňového domicilu:

a) Fyzická osoba je považována za daňového rezidenta ve státě, ve kterém má k dispozici stálý byt. Pokud by měla stálý byt k dispozici v obou zemích, měla by být považována za daňového rezidenta země, ke které má užší osobní a hospodářské vazby, tj. kde má své "centrum životních zájmů".

b) Pokud stát, ve kterém má fyzická osoba své centrum životních zájmů, nemůže být stanoven, nebo pokud nemá stálý byt k dispozici v žádném státě, bude považována za rezidenta státu, ve kterém má obvyklé bydliště (délka pobytu není specifikována, stanoví se na základě lokálních legislativ – viz odst. (i)).

c) Pokud má fyzická osoba obvyklé bydliště v obou státech nebo jej nemá ani v jednom z nich, bude považována za rezidenta státu, jehož je státním příslušníkem.

d) Pokud je státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, příslušné úřady států vyřeší otázku daňového rezidenství vzájemnou dohodou.

Rozsah daňové povinnosti a možnosti uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění a nezdanitelných částí základu daně s ohledem na daňové rezidentství:

  • Rezident ČR má povinnost zdanit v ČR veškeré celosvětové příjmy (tzn. má neomezenou daňovou povinnost v ČR) a při splnění podmínek vymezených v ZDP může využít všech tzv. odčitatelných položek od základu daně, slev na dani a rovněž daňového zvýhodnění na vyživované dítě/děti.
  • Nerezident ČR v ČR zdaňuje pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, které uvádí ustanovení § 22 ZDP (tj. má omezenou daňovou povinnost), ovšem má zaručenu pouze základní slevu na dani, tzv. slevu na poplatníka. Pro možnost uplatnění dalších daňových slev (např. na manželku) a zvýhodnění (na vyživované dítě) a rovněž i některých odčitatelných položek (např. odečet úroků z úvěru na bydlení) musí podat daňové přiznání a splnit podmínku, že jeho příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR dosáhly min. 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které jsou osvobozeny od daně, nejsou předmětem daně anebo jde o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Vybraná skupina nerezidentů, rezidentů členských států Evropské unie a dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), má dále možnost podat v ČR daňové přiznání u vyjmenovaných druhů příjmů ze zdrojů na území ČR (licenční poplatky, úroky, odměny členů statutárních orgánů), které prvotně podléhají „srážkové dani“.   Za splnění uvedených podmínek mohou nerezidenti ČR v rámci daňového přiznání uplatnit vynaložené výdaje k dosažení, udržení a zajištění těchto příjmů a dále rovněž po splnění výše popsaného předpokladu 90 % celosvětových příjmů plynoucích z ČR event. i odčitatelné položky a další slevy na dani). Sražená daň se jim potom započte na jejich celkovou daňovou povinnost v ČR. Tato možnost byla do českého ZDP zakotvena z důvodu zachování rovnoprávnosti občanů EU, resp. EHP.

V případě Vašeho bližšího zájmu o tuto problematiku nás neváhejte kontaktovat.

Autor: Fučík & partneři