Český účetní standard pro podnikatele č. 006 - Kurzové rozdíly

Co jsou kurzové rozdíly a jejich význam

Kurzové rozdíly vznikají u majetku (obvykle pohledávek nebo peněžních prostředků v cizí měně) a závazků vůči zahraničním partnerům v důsledku toho, že zákon o účetnictví ukládá povinnost vést účetnictví v české měně. A vzhledem k tomu, že dochází k pohybu kurzu domácí měny k měně cizí se i hodnota těchto aktiv nebo pasiv mění.

Cílem přecenění a kalkulování kurzových rozdílů je vykázat položky vedené v cizí měně ve správné (reálné) hodnotě a tudíž řádně informovat uživatele účetnictví a účetní závěrky.

Český účetní standard (ČÚS) č. 006 stanoví postup účtování kurzových rozdílů a docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami podle následujících předpisů:

• v  zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), zejména § 24 odst. 6 a 7
• v  vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "vyhláška"), § 60

Jak kurzové rozdíly vznikají?

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění. Za okamžik ocenění majetku, závazků a přiměřeně i jiných aktiv a pasiv se podle zákona považuje:

1. okamžik uskutečnění účetního případuzpůsoby podle §25 zákona
2. okamžik ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje

Kurzové rozdíly tedy mohu vzniknout jak v průběhu účetního období - při vypořádávání položky vedené v cizí měně, tak i k rozvahovému dni, kdy je nutno přepočíst zůstatek cizoměnových položek aktuálním kurzem platným pro tento den.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona, se uskutečněním účetního případu rozumí zejména:

1. úhrada závazku a inkaso pohledávky,
2. postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
3. převzetí dluhu u původního dlužníka,
4. vzájemné započtení pohledávek,
5. úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,
6. převod záloh na úhradu pohledávek a závazků.

Naopak kurzové rozdíly nevznikají při:

1. oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
2. dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,
3. splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

Metodiku použití kurzů pro přepočet jednotlivých účetních operací si účetní jednotky stanoví v souladu s platnými ustanoveními ve svých vnitropodnikových směrnicích.

Pro přepočet k poslednímu dni účetního období (rozvahovému dni) se používá devizový kurz, který vyhlašuje Česká národní banka na daný den, případně poslední známý, pokud tento den připadá na den pracovního klidu. V případě tzv. „exotických měn“ - cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

Pravidla pro účtování kurzových rozdílů

Základní pravidla účtování kurzových rozdílů stanoví § 60 vyhlášky. Až na výjimečné a specifické případy se kurzové rozdíly účtují výsledkově. Pro účtování se používají účty 663 a 563 - kurzový zisk a kurzová ztráta. Souvztažně účtování probíhá na vrub nebo ve prospěch příslušného aktiva či pasiva.

Jako praktický příklad bychom si mohli uvést výpočet kurzových rozdílů k rozvahovému dni u cizoměnových pohledávek, ke kterým jsou vytvořeny opravné položky.

Vzhledem k tomu, že výše opravných položek je stanovena v cizí měně, dochází k rozvahovému dni jak k přepočtu hodnoty pohledávky v cizí měně, tak i k přepočtu opravné položky, která musí být taktéž vyjádřena v cizí měně.

Jedná se tedy o případ, kdy u přepočtu pohledávky vzniká kurzový rozdíl. U opravné položky dochází ke změně stavu opravné položky a opravná položka se buď dotvoří nebo naopak rozpustí, podle toho zda se hodnota pohledávky po přecenění zvýšila či snížila.

Dagmar Hadrabová
Tým Ludmily Malimánkové