Časové rozlišení (aktivní i pasivní)

Publikováno:
23. duben 2015
Autor:
  • Ludmila Malimánková

Akruální princip. Právě tento princip bude hlavním zájem dnešního článku. Jedná se o účetní princip, podle kterého jsou důsledky obchodních transakcí, či jiných událostí uznány v období, k němuž se vztahují. Tento princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého (znovuzavedení jednoduchého účetnictví přináší novela zákona o účetnictví účinná od 1.1.2016) a podvojného účetnictví. Nástrojem, který slouží k naplnění tohoto principu je časové rozlišení.

Zákonná úprava

Zákon o účetnictví s pojmem „časové rozlišení“ (dále též ČR) výslovně nepracuje, ba dokonce nepracuje ani s pojmem akruální princip (báze). V zákoně je ale možné dohledat popis náplně tohoto principu a to v § 3 odst. 1, který říká: „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (…).“ Na rozdíl od zákonu vyhláška č. 500 už s pojmem časové rozlišení pracuje. Ve vyhlášce je časovému rozlišení věnován § 13 (aktivní ČR) a § 19 (pasivní ČR). V Českých účetních předpisech je časové rozlišení popsáno v ČÚS č. 019 (6. část).

Identifikace časového rozlišení

Časové rozlišení je možné členit na aktivní (náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období) a pasivní (výdaje příštích období a výnosy příštích období). Ve většině článků, které se věnují problematice časového rozlišení, je typickým příkladem ČR nájemné. Náš článek v tomto směru nebude výjimkou, neboť nájemné si každý umí jednoduše představit. Považujeme ovšem za nutné zdůraznit, že právě v případě nájemného, které je placené pravidelně, ve stejné výši a je pravděpodobné, že bude takto placeno i nadále, jej není třeba časově rozlišovat. Takový postup je plně v souladu s ČÚS. Ty totiž říkají, že časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o nevýznamné částky a o pravidelně se opakující výdaje (popřípadě příjmy), za předpokladu že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

V následujícím textu se budeme jednotlivým druhům časového rozlišení věnovat detailněji.

Náklady příštích období

Vymezení tohoto pojmu ve vyhlášce nám mnoho neprozradí. To ostatně ve vyhlášce platí pro vymezení jakékoliv položky ČR. Alespoň v tomto případě uveďme, co vyhláška říká: „Položka "D.I.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.“ Jinými slovy, mezi náklady příštích období se typicky řadí takové transakce, kdy jsme předem zaplatili za náš určitý zájem, kde požitky které za vynaložené prostředky obdržíme, časově a věcně souvisí až s příštím obdobím. Obsahové vymezení položek ČR tak je snazší popisovat na příkladech. Typicky se jedná o příklad nájemného, které hradíme dopředu, tedy v prosinci hradíme nájemné za leden.

Komplexní náklady příštích období

Pod tímto označením se skrývají položky, které se vztahují k jednotnému účelu a týkají se nákladů příštích období. Jednotným účelem můžeme chápat náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobou propagaci či náklady na předzásobení. Princip účtování je přitom obdobný, jako u nákladů příštích období.

Výdaje příštích období

Situace, kdy se využívá tento účet, je modelově následující. Existuje náklad, který časově a věcně souvisí s běžným obdobím, je známá jeho přesná výše (např. z nájemní smlouvy), ale zatím není k dispozici faktura. Není tak možné účtovat běžný závazek a je potřeba využít právě účet výdajů příštích období.

Výnosy příštích období

Potom, co již byly popsány „vlastnosti“ nákladů i výdajů příštích období, je už velmi jednoduché popsat výnosy příštích období. Jedná se totiž o analogickou, inverzní, účetní operaci. Tento účet se využívá v situaci, kdy nájemné inkasuji dříve, než jej poskytnu (např. nebytové prostory). Jinými slovy, dostanu zaplaceno v prosinci za lednové nájemné.

Příjmy příštích období

Stejně, jako jsou výnosy příštích období inverzní operací k nákladům příštích období, jsou příjmy příštích období inverzní operací k výdajům příštích období. Tedy, nájem je poskytnut na měsíc prosinec, ale ještě nebyla vystavena faktura, a tedy zaplaceno bude až v lednu.

Ke všem uvedeným situacím je třeba dodat, že je potřeba takto rozlišovat vždy jen odpovídající poměrnou část (nákladů/výnosů, výdajů/příjmů). Je-li tak nájemné (náklad) hrazené například pololetně s tím, že platba proběhla v září, je třeba polovinu celkové výše zúčtovat do nákladů a polovinu na účet časového rozlišení – náklady příštích období.

Závěr

Závěrem bychom jen doplnili, že pokud bychom si nebyli jisti, zda transakci zaúčtovat jako časové rozlišení, dohad či rezervu, existuje jednoduchá pomůcka a tou je zodpovězení 3 otázek. Časovým rozlišením se rozumí situace, kdy přesně známe částku, účel a období. Pokud tedy všechny tyto informace víme, můžeme s jistotou účtovat o časovém rozlišení.

Autor: Ludmila Malimánková