GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Jan Zvolský | 23. Března 2021

Cash flow v praxi aneb co to je a proč bychom ho měli sestavovat

Sdílet článek:

1. Cíl výkazu Cash Flow

V tomto článku se zaměříme na výkaz Cash Flow (dále v textu jako „CF“), který podává přehled
o finančních a investičních procesech v jejich vzájemné souvislosti, o struktuře vlastních či cizích finančních zdrojích a jejich užití a o finanční situaci podniku, resp. o její změně. V neposlední řade se výkaz CF zabývá i likviditou podniku. V praxi se využívá při zakázkách typu due diligence, akvizicích, oceňování podniku sestavovaný na základě peněžních toků výnosovým přístupem neboli metodou DCF (Discounted Cash Flows).

Výkaz CF je přínosem nejen pro management společnosti, který daný výkaz sestavuje, ale i pro externí uživatele, kterými jsou zejména věřitelé sledující splátkovou kapacitu dané společnosti (banka, investor). Ti potřebují získat finanční informace, které nezískají z výkazů „rozvaha“ a „výkaz zisku a ztráty“ (dále v textu jako „VZZ“). Ty se sestavují k určitému datu. Z výkazu Rozvaha uživatelé vyčtou tzv. stavové hodnoty, jako jsou aktiva (stav a struktura majetku), pasiva (zdroje krytí) a z výkazu VZZ tzv. tokové údaje, jako je výsledek hospodaření VZZ – týká se nákladů a výnosů, ze kterých plyne výsledek hospodaření. Dále lze v Rozvaze vyčíst i vývoj peněz dle stavu na počátku období a stavu na konci období. Důvody změny v rozvaze nevidíme, právě pro tyto účely nám poslouží výkaz CF.

Údaje čerpané z Rozvahy a VZZ poskytují jiný pohled na vývoj peněžních prostředků. Pro tyto účely je vhodné využívat čitelnější ukazatele vycházející z výkazu CF. Výkaz CF mapuje pozadí změn peněžních prostředků, poskytuje uživatelům informace o způsobu tvorby inkasa a úhrad peněžních prostředků, o tom, zda je účetní jednotka v platební neschopnosti či nikoli. Výkaz CF doplňuje výše uvedené výkazy a informuje o způsobu, jakým byly peníze vyprodukovány nebo jakým způsobem s nimi bylo naloženo. V CF výkazu je odstraněn dopad akruálního principu použitého v účetnictví tzn. metoda, při níž se účetní případy účtují do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí, tj. bez ohledu na jejich zaplacení. Výkaz CF dále upřesňuje informace z VZZ o reálnosti zisků a ztrát.

1.1. Kdo sestavuje CF

Podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), nejsou malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky povinny sestavovat přehled o peněžních tocích (CF) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích (CF) a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 ZoÚ, tj. aktiva celkem 40mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.

Střední a velké účetní jednotky sestavují výkaz CF i výkaz o změnách vlastního kapitálu vždy bez nutnosti splnění nějakých podmínek.

Obsahové vymezení CF je uvedeno ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro účetní jednotky účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška“), a to v § 40-43.

2. Postup sestavení CF

Informace o přehledu CF, a to nejen jeho postupu sestavení můžeme nalézt ve Vyhlášce a to v § 40-43. Dále samotný příklad možného řešení přehledu CF nepřímou metodou je uveden v Českém účetním standardu č. 023 (CAS). Výkaz CF je řešen i v rámci mezinárodních účetních standardů (IFRS) standardem IAS 7. Srovnáme-li úpravu výkazu dle CAS a IFRS, jedná se v podstatě o totožné vyhotovení, kdy IAS vychází rovněž z nepřímé metody, přičemž doporučuje a dává přednost využití přímé metody u dílčích řádků jako jsou příjmy z prodeje výrobků a služeb, platby zaměstnancům, plateb za materiál, plateb za služby. Formáty výkazů dle CAS a IAS 7 jsou rovněž podobné, jen IAS 7 umožňuje od CZ předpisů další dobrovolná zveřejnění např. analýzu hotovostních toků podle provozních segmentů.

2.1. Metody

Dle § 42 Vyhlášky vykazuje účetní jednotka peněžní toky z provozní činnosti přímou, či nepřímou metodou.

U přímé metody se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty. Přímá metoda se může dále dělit na čistou přímou metodu, která zjišťuje údaje z analytické evidence bankovní účty a pokladny, tedy z finančních transakcí, a nepravou (náhradní) přímou metodu. Ta vychází z VZZ a zahrnuje transformace nákladových a výnosových dat na příjmové a výdajové údaje. Údaje z VZZ se korigují o změny položek rozvahy. Výnosy zahrnují ty výnosy, které nejsou příjmy a i příjmy, které netvoří výnosy. Náklady zatím tvoří ty náklady, které nejsou výdaji a výdaje, které nejsou náklady. To znamená peněžní toky.

Metoda nepřímá je tak nazývaná proto, že nevychází z nákladů a výnosů, ale z docíleného výsledku hospodaření („VH“) před zdaněním, který se posléze upravuje. Jinými slovy se jedná o transformaci VH na CF. Výsledek hospodaření účetní jednotky je upraven zejména o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, a položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Nepeněžními transakcemi jsou myšleny náklady, které nejsou výdaji v běžném období (odpisy, tvorba rezerv či opravných položek, odložené daně), výnosy, které nejsou příjmy v běžném období (zúčtování rezerv a OP) a na závěr změny položek rozvahy, které jsou spojeny s pohybem peněžních prostředků.

Nepřímá metoda je v praxi využívanější z důvodu snazšího sestavení. Jejími výhodami oproti přímé metodě jsou zejména nenáročnost na vstupy, nabírání hodnot v netto hodnotě, zveřejnění konkurenci méně podnikových informací (absence struktury a charakteru peněžních toků podniku). Mezi nedostatky nepřímé metody patří právě zahrnutí nepeněžních transakcí do výkazu CF, o které musí být peněžní pohyby očištěny.

Výkaz CF je uspořádán tak, aby bylo možné sledovat peněžní toky ve třech činnostech, jak je popsáno v níže kapitole 3.

3. Struktura výkazu CF

Výkaz CF je podle Vyhlášky a to § 41, body 2–4 členěn dle činnosti, ve které se peněžní toky vytvořily, na výkaz z provozní, investiční a finanční činnosti. Členění umožňuje vyhodnocovat váhu jednotlivých činností s dopadem na peněžní toky. Účelem CF je tedy i rozčlenění peněžních pohybů na tyto tři činnosti.

CF z provozní činnosti zahrnuje základní výdělečnou činnost podniku a ostatní činnosti podniku, které nejsou ani investiční a finanční činností. Jde zejména o činnosti (včetně záloh) jako jsou prodej výrobků, zboží a služeb, prodej práv, licencí, „know how“, zprostředkovatelská činnost, pořízení materiálu, zboží a služeb, výdaje na mzdy, platba daně z příjmů, podíly na zisku, pokud nejsou finanční činností. Důležité je si uvědomit, že toto vymezení je odlišné oproti výkazu VZZ, kde je klasifikace jednotlivých účtů definována prováděcím předpisem k ZoÚ.

Do CF z investiční činnosti spadá pořízení a prodej dlouhodobého majetku, případně činnost s poskytováním úvěrů, které nejsou provozní činností u dané účetní jednotky. Jedná se zejména o činnosti pořízení/prodej – DHM (dlouhodobý hmotný majetek), DNM (dlouhodobý nehmotný majetek), podílových cenných papírů, opční smlouvy, „forward“, „future“, poskytování/příjmy ze splátek úvěrů spřízněným osobám.

CF z finanční činnosti zahrnuje příjmy a výdaje k financování podnikové činnosti. Tyto operace jsou často spojené se změnou vlastního kapitálu. Jde zejména o příjmy/výdaje – z vydávání vlastních akcií/podílů, dluhopisů a opčních listů, z darů a dotací do kapitálu, od vlastníků na úhradu ztráty, z přijatých úvěrů a zápůjček „včetně úroků“, z dotací na DHM/DNM a podílů na zisku.

4. Specifické položky pohledem českých účetních předpisů pro podnikatele

Vybrané pohyby peněžních prostředků v CF jsou upraveny českou účetní legislativou. Tato specifika uvádíme dále v textu. Při sestavování výkazu CF mohou existovat i takové položky, které lze při rozdílné interpretaci zahrnout jak do provozní či investiční činnosti, tak i do činnosti finanční. Platná účetní metodika v České republice vyžaduje zobrazení těchto položek v samostatných nekompenzovaných položkách. Mezi takové řadíme příjmy a výdaje z mimořádné události, přijaté a vydané úroky z úvěru a zápůjček, přijaté a vyplacené dividendy, resp. podíly na zisku, platbu daně z příjmů včetně zaplacených doměrků za minulá zdaňovací období včetně zaplacených záloh na daň z příjmů za běžné účetní období. Některé z nich uvádíme níže s bližším popisem.

4.1. Mimořádné příjmy a výdaje

Z mimořádných událostí plynou i mimořádné příjmy a výdaje, položky v CF jsou zařazeny vždy podle svého charakteru. Např. přijatá úhrada z pojistné události může být promítnuta dle věcného určení do provozní činnosti, investiční činnosti nebo činnosti finanční. Je třeba striktně oddělovat náklady a výnosy uváděné ve VZZ a požadované příjmy a výdaje z mimořádných událostí v přehledu CF. Většina těchto účetních případů má nepeněžní charakter (účetní převod) a nedotkne se nikdy peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

4.2. Úroky

Úroky jsou z pohledu účetní jednotky podnikatele zařazeny primárně do provozní činnosti, ale alternativně i do investiční či finanční. Jedním z důvodů, proč zahrnout do finanční činnosti je ten, že se jedná o součást celkového vztahu k bankovnímu sektoru tzn. zadlužování (+), úhrada závazků (-), úhrada finančních nákladů – úroků (-). Legislativa (jak česká, tak mezinárodní) nechává volnosti při volbě, do které části CF placené úroky zahrnout.

4.3. Podíly na zisku

Podíly na zisku (dividendy) jsou zařazeny primárně do provozní činnosti, ale alternativně i do finanční. V případě, kdy podnik přerozděluje dividendy pouze mezi akcionáře od dceřiného podniku, pak tyto transakce spadají do provozní CF.

V tomto článku jsme Vám chtěli nastínit základní aspekty Výkazu o peněžních tocích (Cash Flow), ukázali jsme si přínosy výkazu o peněžních tocích jak pro vedení společnosti, tak pro externí uživatele. Zabývali jsme se možnými metodami sestavení výkazu CF, vybranými rozdíly úpravy CAS a IFRS/IAS účetních rámců a pravidly klasifikace některých vybraných položek výkazu se zaměřením na tuzemskou účetní legislativu.

Po přečtení tohoto článku Vás může napadnout, že správné sestavení přehledu CF není snadnou záležitostí, neboť spojuje různé pohledy na účetnictví podnikatele, tzn. je potřeba zapojit do jeho sestavení více informací a podkladů. V této souvislosti proto doporučujeme obrátit se na odborníky zabývající se touto problematikou a nechat tak starosti související se sestavením výkazu o peněžních tocích na nich s tím, že vy se budete věnovat na plno svému podnikání. Naše společnost má ve svých řadách konzultanty, kteří Vám rádi pomohou buď se samotným sestavením CF případně s Vašimi dotazy na dané téma.