Balanced scorecard v praxi

Publikováno:
7. duben 2017
Autor:
  • Klára Honzíková

Ekonomika firmy, její řízení a plánování jejího dalšího vývoje je pro mnohé vlastníky a manažery firem velkou výzvou. Do úvahy je nutné zahrnout velké množství informací, které mnohdy ani nejdou spolehlivě odhadnout, a jsou proto odkázáni často na vlastní úsudek a intuici. K důležitým obchodním a strategickým rozhodnutím je možné samozřejmě použít data získaná z ekonomických ukazatelů, avšak v tomto článku bychom rádi představili jednu z moderních metod, jak tyto požadované informace získat.

Tato metoda se jmenuje „Balanced scorecard“ (BSC). Její historie spadá do počátku 90. let 20. století a zrodila se ve spolupráci výzkumníků z velké čtyřky a akademiků z Harvardské univerzity. Tato metoda je primárně využívána jako nástroj pro měření výkonnosti podniku s přesahem do jeho strategického řízení.

Samotný proces využití této metody je následující. Firma si musí určit cestu a způsob, jakým chce dosáhnout dlouhodobých výsledků. Z těchto strategických cílů poté vyplynou také další dílčí cíle, se kterými je nutné se úspěšně vypořádat. V případě, že firma dokázala pojmenovat jak hlavní i dílčí cíle, nastává poslední, a nutno podotknout že nejdůležitější, část celého procesu. Jedná se o stanovení měřitelných údajů, které budou vedoucím pracovníkům ukazovat, jak dobře, případně špatně, se daří firmě dosahovat stanovených cílů.

To, v čem metoda spočívá, je obsaženo již v jejím názvu. Společnost si určí ukazatel, který pak následně monitoruje a sleduje jeho tzv. skóre. Může se jednat o splnění či nesplnění stanovené hodnoty, případně jeho procentuální plnění. Pokud cílové hodnoty není dosaženo, přijímá opatření k jeho naplnění. Samozřejmě, že nesleduje ukazatel pouze jeden.

Jednotlivé měřitelné údaje vychází ze čtyř oblastí:

  • Finance a finanční ukazatele
  • Interní obchodní procesy
  • Zákazníci
  • Učení a růst

V případě stanovení sledovaných ukazatelů ovšem není možné hovořit o jejich konkrétní podobě, protože prostředí, podmínky a další vlivy jsou odlišné pro každou firmu, a proto je nutné je zvolit zcela individuálně. Obecně však lze konstatovat, že velmi odlišné ukazatele budou sledovat firmy výrobní a jiné naopak ty službové.

Nyní bychom rádi alespoň v krátkosti nastínili ukazatele, které je možné sledovat ve firmách, které poskytují služby. Následující ukazatele je teoreticky možné použít v poradenských kancelářích všeho druhu, ať se jedná o ekonomické či právní poradenství, stejně tak v případě marketingových, reklamních nebo PR agenturách, které by mohly sledovat podobné ukazatele. Ve vztahu k zákazníkovi může být ukazatelem sledování času potřebného na odezvu zákazníkovi, jeho spokojenost, opakování požadavku zákazníka na získání služby, úspěšnost jednotlivých metod kontaktu zákazníků a další. Ve firmách poskytující služby je logicky největší tlak je na počet produktivních, a tedy vyfakturovaných hodin. Na opačné straně potom stojí hodiny, které byly využity pro interní potřeby společnosti, a zaměstnanec tedy během této doby firmě nepřinesl žádný zisk. Pozornost je v případě službových firem možné věnovat také fluktuaci, přesčasům nebo nemocnosti jednotlivých zaměstnanců.

Každá firma si tedy na základě svých individuálních preferencí stanoví sledované ukazatele a také hodnoty, kterých by měly dosahovat. Důležitou podmínkou pro to, aby měly tyto údaje tu správnou vypovídající hodnotu, je správně nastavit sledovaná kritéria. Poté je možné sledovat, jakým způsobem je těchto nastavených hodnot dosahováno a na jejich základě je poté možné učinit patřičné manažerské či jiné strategické rozhodnutí. Je důležité pochopit podstatu daného byznysu a především cíle, které vedoucí pracovníci chtějí sledovat.

Dnes jsme alespoň v krátkosti nastínili jednu z možností pro vaše manažerské rozhodování, a pokud budete mít k dané problematice jakýkoliv dotaz, neváhejte nás kontaktovat. V příštím článku se zaměříme na BSC ve výrobní firmě a následně na SWOT analýzu, která se zaměřuje na zhodnocení současného a budoucího interního a externího prostředí společnosti.

Autor: Ing. Zbyněk Švejcar

Revize

Autor: Klára Honzíková